Už je večer, ležím v posteli a přemýšlím, co budu další den dělat. Najednou se zrodí nečekanej plán. Ráno vyrazím do Liberce, kde už jsem přes půl roku nebyla (poslední článek odtamtud najdete tady). Mám to tam hrozně ráda. Snídaně v Mikyně, pár dalších kaváren a krásnej výhled z Ještědu. Rychle ještě večer píšu kámošce a za chvilku už kupujeme jízdenky na další den ráno. Takovéhle spontánní nápady mám nejradši.

Ráno v autobuse ještě pospávám, při příchodu do Mikyna Coffee&Food Point se ale probouzím a už čuchám, co mají v kuchyni dobrého. Snídaně jsou do 11?! Přišly jsme asi dvacet minut po. Obsluha je ale úžasně milá a ještě nám v kuchyni domlouvají naší vytouženou snídani. Úžasné smoothie misky s ovocem, vynikající filtr. Ty prostory naprosto zbožňuju, perfektně minimalistické, ale útulné. Při snídani ukazuju kámošce na mapě další kavárnu. Ona se mě ptá, jestli pojedeme tramvají, když to vypadá jako druhý konec města. Pěšky to bylo asi 15 minut. Ach ty česká města :D!
Po krátké cestě zapadneme do Sweet City, sousedící s libereckou pražírnou Nordbeans, takže na filtru i espressu jsou pochopitelně Nordbeani. Dáváme si cold drip. Ú-Ž-A-S-N-Ý!! Ceny jsou více než přívětivé, že bych si objednala ještě další, ale máme přece ještě dost bodů na našem programu. Tím dalším je Bistro Široká. Charakterizováno jedním slovem... Katastrofa. Na lístku jedna polívka, jedny těstoviny, kromě kafe (které jsem si tam ale netroufla dát) nic jinýho. Nevím, proč se to teda jmenuje bistro. Na internetu jsem ale předtím četla samé dobré recenze s pěti hvězdičkami. Dala jsem si jednu přeslazenou ,,domácí'' limonádu a šupajdila jsem rychle pryč.
Na Ještěd bereme tramvaj. Tam, kde jsem v zimě viděla jezdit lidi na lyžích, teď jdeme v kraťasech a se spoustou turistů. Všichni směřují jen k jednomu místu, k lanovce (krom těch, kteří statečně šlapou až nahoru). Z ceny jízdenky na lanovku jsem naprosto odrovnaná, ale šlapat nahoru se mi to nechce a hlavně nemáme ani tolik času. Takže jsme zaplatily přepálenou cenu, rovnající se téměř zpáteční jízdence z Prahy do Liberce, a vyvezly se až na vrchol. Díky děsnýmu vetru jsou všechny moje fotky zepředu nepoužitelný :D. Výhled je překrásnej, ale v zimě se mi zasněžená krajina líbila nějak víc. Stejně to nahoře byla úplná nádhera. Z Ještědu míříme s kručením v břiše někam na oběd. Bez jakéhokoliv plánování zapadáme do Omam- svět na talíři. Tam si pochutnáváme na skvělém falafelu s batátovými hranolkami a hummusu, který si dojídáme cestou do Kafe Kytka, naší poslední zasávky. Je to roztomilá kavárna a zároveň květinářství. Filtr mě svou chutí moc mile překvapil, flat white prý za moc nestálo. Světlo na focení bylo děsný :D! (#problémky) Večer se s Libercem loučíme a zároveň se netěšíme na cestu z Čerňáku metrem domů (ta cesta je nekonečnááá), trvá dýl než ta z Liberce snad.

VSUVKA PRO KÁVOVÉ FANATIKY A ZNALCE- Možná víte, že v Liberci je ještě Kavárna bez konceptu, která se chlubí, že má výběrovou kávu. Neberme jim to! Když jsem tam ale před tím půl rokem byla, tak měli hlavně italskou a o výběrovou jsem si musela říkat. Flat white mi dali do obřího kýble a toho mlíka tam bylo přespříliš. Navíc jsem byla trochu zaskočená, že se obsluha smála, když jsem si to tam fotila (kdo si dneska něco nefotí?), takže tam určitě už nezavítám! Tímhle malým doporučením se s vámi loučím.

Užívejte si zbytek léta! Kam chodíte v Liberci vy?