Coffee

SOLO TRIP

16:17

Znáte ten pocit, kdy byste se nejraději zavřeli přede všema lidma někam, kde vás nikdo nenajde? Nikdy jsem nebyla ten člověk, kterej rád tráví čas sám. Ještě tak před rokem bych si vůbec nedokázala představit víkend, kdy bych si dělala něco svého, sama, s nikým bych se nesešla. Žila jsem v domnění, že bych sama sobě začala lézt na nervy, nevěděla bych, co si počít s volným časem o samotě. Jak se sešel rok s rokem, tak jsem si začala uvědomovat, že je vlastně celkem důležitý a dokonce i osvobozující prostě být někdy sám. Odložit mobil, nechat jen tak volně plynout své myšlenky, sebrat se a vydat se za dobrodružstvím. A tak se stalo, že jednoho srpnového rána stojím na nástupišti Hlavního nádraží, v ruce svírám knížku, rozespalá nastupuju do vlaku a po chvíli už jen vidím míhající se krajinu. Rozhodla jsem se den předtím, že potřebuju nutně někam vyrazit, být jen sama se sebou a hlavně na nic nemyslet.

Okolo desáté ráno vystupuju v Brně, svítí sluníčko a moje nálada je více než výborná. Zakazuju si cokoliv hledat na mobilu, v Brně už jsem párkrát byla, takže mapy nejsou potřeba. Bloudím uličkami až dorazím ke Café Atlas. Čtu ,,Okamžiky štěstí'' od Patrika Hartla, usmívám se nad vtipnými pasážemi a pomalu upíjím filtrovanou kávu. Za chviličku mi už na stole přistává doslova královská snídaně. Tentokrát jsem se rozhodla navštívit jiná místa než při minulém výletu (článek se spoustou tipů si můžete přečíst tady). Po snídani pokračuji ve své kavárenské trase, míjím turistickou kuriozitu, neobvyklou sochu koně na náměstí Svobody, dále procházím kolem Janáčkova divadla a směřuji dále do čtvrti Veveří, kde zapadnu do roztomilé kavárny Punkt. Toto místo se pyšní opravdu velikým výběrem kávy na filtr i espresso. Já volím lahodnou Etiopii z Five Elephant. Žádný mobil, hluboko se ponořuji do všech časopisů Standart, které tam mají. Když odcházím, tak si opět připadám o trochu kávově vzdělanější :D! Po kávové vlně, jak teoretické, tak i té reálné, se vydávám do nedaleké Botanické zahrady přírodovědecké fakulty, kde se nadšeně procházím velkými skleníky. Dočíst napínavou kapitolu putuju do Mymika Coffee baru. Nenápadně poslouchám rozhovor známých herců sedících u vedlejšího stolu. Tohle mě vždycky baví! Protože dostávám obrovský hlad, rychle spěchám do vyhlášeného Soul bistra, kde je to úžasně roztomilé a útulné.
Jako dezert volím české maliny, které si kupuju na Zelném trhu. Posadím se k fontáně, zobu ovoce a pozoruji kolemjdoucí. Je krásný slunný den a já jsem za tyhle (bohužel asi poslední) teplé letní chvíle neskutečně vděčná. Jako poslední zastávku volím Monogram Espresso bar, do kterého jsem se při minulém výletu nedostala. Jsem nadšená. Povaluju se v okně obestlaná měkkými polštářky, upíjím filtr z roztomilého vzorovaného hrnečku a čtu další a další kapitoly mé knížky. Filtr za mě prostě dokonalý! Tady to opravdu umí.:)

Do vlaku si kupuju haldu jídla, koukám na film a s dnešním solo výletem jsem nadmíru spokojená. Byl to strašně osvobozující pocit procházet se jen tak ulicemi a nenahlížet při tom do mapy, mlčet a nemuset nikomu na nic odpovídat, jít tam, kam sama chci, a nemuset to s nikým konzultovat ... V poslední řadě nemuset řešit, jak vypadáte, protože stejně nemáte nikoho, kdo by vás fotil :D


Taky jste někdy rádi pouze sami? :)

Ze života

20 CHYB, KTERÉ UKONČILY VZTAH DŘÍVE NEŽ VŮBEC ZAČAL

18:51

Dneska tu mám pro vás něco z úplně jiného soudku. Většinou se věnuju kavárnám, plnění svých snů, motivaci a cestování. Tímto článkem vás ale nechávám nahlédnout více do soukromí jedné náctileté puberťačky, která se skrývá za blogem Kafebezcukru. Je to článek, který není vůbec předurčen k nějakému zamyšlení. Nějaké deep myšlenky snad příště :D!! Můj věk je doprovázen miliardou vtipných zkušeností s klukama, až si někdy říkám, jestli to, co se děje, je vůbec možné. Chtěla jsem se tedy o nějaké historky s vámi podělit. Věřím, že se hodně z vás v tomto článku najde, nebo se mu alespoň zasměje. Sepsala jsem ty nejkurióznější situace, ve kterých figurovali kluci, se kterýma jsem byla venku, psala si s nima nebo s nima dokonce chodila. Jsou to roky staré hlášky a vzpomínky, ale nevěřícně se nad nimi usmívám dodnes. Tohle jsou ty ,,problémy'', které mezi holkama dokážeme řešit hodiny nad vystydlým kafem. ,, Chápete, holky, co to bylo za vola? On neznal ani Orwella!'' A tak dále... (a ještě se to rýmuje)

Tenhle článek je jedna obrovská nadsázka. Není účelem někoho pomlouvat :D Nikdo není jmenován, některé situace jsou záměrně trochu pozměněny. Snad nebudu po jeho publikování ukamenována :D!

Tady je těch 20 chyb, které zaručeně ukončí vztah dříve než vůbec začne:

1. Pozve se sám k tobě domů (a na večeři, kterou mu máš uvařit) a tvrdí, že je kamarád.
2. Pozve tě na drink, pak vyklopí, že má holku a zeptá se tě, jestli bereš kamarádství jako nevěru.
3. Dá ti slevovou kartičku do Starbucks, i když si mu už stokrát objasňovala, co je výběrová káva.
4. Myslí si, že Anna Karenina je autorka 18. století.
5. Tvrdil, že cizí občanku na vstup do klubu nepotřebuje (a samozřejmě ho pak vyhazovač poslal domů papat přesnídávky).
6. Tvrdí, že jsi dětinská a pak tě na rande pozve do kina na Lego příběh.
7. Tvrdí, že má rád kafe (už jsem napůl nadšená), pak si ale objedná chai latte (nula kafe!).
8. Nechápe k čemu jsou veganský zmrzliny (třeba proto, aby je vegani jedliii?)
9. Chtěl být kamarád s výhodama, ale pak se zamiloval.
10. Tvrdil, že jsem moc mladá na to, abych pila kafe (bye bye boy).
11. Tvrdil, že mám začít dřepovat.
12. Nazýval Bohemia SECT (!) šampaňským a doufal, že mě opije tou nejmenší flaštičkou (chtěl ušetřit, sviňák jeden).
13. Smál se, že brečím u Titanicu a pomlouval Leonarda Dicapria (skončils, hochu!)
14. Odmítá se mnou jít na Letnou, protože je to moc daleko (#viewgoals)
15. Chodí podle google maps i do školy.
16. Místo toho nejlepšího donutu (Donut shop Prague) mi přinesl kytku z benzinky (asi myslel na mou figuru nebo co).
17. Řekneš mu, že si chceš jít někam koupit kafe a on se nabídne, že ti skočí do Mekáče (jakej ochotnej že? :D)
18. Na první ,,rande'' tě vezme na fotbalovej zápas (nenávidím fotbal!) týmu, kterej tvůj táta nesnáší.
19. Když si mu postěžuješ, že ti je zima (máš na sobě tílko), on se ještě víc zachumlá do svý mikiny a řekne: ,,To je mi líto...''
20. Je menší než ty, což je fakt průser, když máš metr šedesát.


Podělte se do komentářů s vašimi historkami týkající se kluků :) Těším se na ně!

PS- Nemyslete si, že ty hezké kytky na fotkách jsou od nějakého kluka. Nejsou! :D


Coffee

LIBEREC COFFEE TRIP

12:53

Už je večer, ležím v posteli a přemýšlím, co budu další den dělat. Najednou se zrodí nečekanej plán. Ráno vyrazím do Liberce, kde už jsem přes půl roku nebyla (poslední článek odtamtud najdete tady). Mám to tam hrozně ráda. Snídaně v Mikyně, pár dalších kaváren a krásnej výhled z Ještědu. Rychle ještě večer píšu kámošce a za chvilku už kupujeme jízdenky na další den ráno. Takovéhle spontánní nápady mám nejradši.

Ráno v autobuse ještě pospávám, při příchodu do Mikyna Coffee&Food Point se ale probouzím a už čuchám, co mají v kuchyni dobrého. Snídaně jsou do 11?! Přišly jsme asi dvacet minut po. Obsluha je ale úžasně milá a ještě nám v kuchyni domlouvají naší vytouženou snídani. Úžasné smoothie misky s ovocem, vynikající filtr. Ty prostory naprosto zbožňuju, perfektně minimalistické, ale útulné. Při snídani ukazuju kámošce na mapě další kavárnu. Ona se mě ptá, jestli pojedeme tramvají, když to vypadá jako druhý konec města. Pěšky to bylo asi 15 minut. Ach ty česká města :D!
Po krátké cestě zapadneme do Sweet City, sousedící s libereckou pražírnou Nordbeans, takže na filtru i espressu jsou pochopitelně Nordbeani. Dáváme si cold drip. Ú-Ž-A-S-N-Ý!! Ceny jsou více než přívětivé, že bych si objednala ještě další, ale máme přece ještě dost bodů na našem programu. Tím dalším je Bistro Široká. Charakterizováno jedním slovem... Katastrofa. Na lístku jedna polívka, jedny těstoviny, kromě kafe (které jsem si tam ale netroufla dát) nic jinýho. Nevím, proč se to teda jmenuje bistro. Na internetu jsem ale předtím četla samé dobré recenze s pěti hvězdičkami. Dala jsem si jednu přeslazenou ,,domácí'' limonádu a šupajdila jsem rychle pryč.
Na Ještěd bereme tramvaj. Tam, kde jsem v zimě viděla jezdit lidi na lyžích, teď jdeme v kraťasech a se spoustou turistů. Všichni směřují jen k jednomu místu, k lanovce (krom těch, kteří statečně šlapou až nahoru). Z ceny jízdenky na lanovku jsem naprosto odrovnaná, ale šlapat nahoru se mi to nechce a hlavně nemáme ani tolik času. Takže jsme zaplatily přepálenou cenu, rovnající se téměř zpáteční jízdence z Prahy do Liberce, a vyvezly se až na vrchol. Díky děsnýmu vetru jsou všechny moje fotky zepředu nepoužitelný :D. Výhled je překrásnej, ale v zimě se mi zasněžená krajina líbila nějak víc. Stejně to nahoře byla úplná nádhera. Z Ještědu míříme s kručením v břiše někam na oběd. Bez jakéhokoliv plánování zapadáme do Omam- svět na talíři. Tam si pochutnáváme na skvělém falafelu s batátovými hranolkami a hummusu, který si dojídáme cestou do Kafe Kytka, naší poslední zasávky. Je to roztomilá kavárna a zároveň květinářství. Filtr mě svou chutí moc mile překvapil, flat white prý za moc nestálo. Světlo na focení bylo děsný :D! (#problémky) Večer se s Libercem loučíme a zároveň se netěšíme na cestu z Čerňáku metrem domů (ta cesta je nekonečnááá), trvá dýl než ta z Liberce snad.

VSUVKA PRO KÁVOVÉ FANATIKY A ZNALCE- Možná víte, že v Liberci je ještě Kavárna bez konceptu, která se chlubí, že má výběrovou kávu. Neberme jim to! Když jsem tam ale před tím půl rokem byla, tak měli hlavně italskou a o výběrovou jsem si musela říkat. Flat white mi dali do obřího kýble a toho mlíka tam bylo přespříliš. Navíc jsem byla trochu zaskočená, že se obsluha smála, když jsem si to tam fotila (kdo si dneska něco nefotí?), takže tam určitě už nezavítám! Tímhle malým doporučením se s vámi loučím.

Užívejte si zbytek léta! Kam chodíte v Liberci vy?

recent posts