Jsem zamilovaná... Do života. Vím, zní to jako hrozný klišé, ale je to tak, stojí za to. Když se někdy pozastavím a uvědomím si kolik nádherných zážitků, příležitostí, ale i kamarádů mi přináší, tak musím říct, že ho mám ráda. Tento týden nebyl ani minutu šedivý. Každé ráno jsem se probouzela s pocitem, že mě čeká něco nového, veselého, něco, co se neopakuje. Není tohle to co nás drží při životě? Víra v něco co je před námi? Natěšenost na nadcházející události? Zážitky jsou jedna z mála věcí, které vám nikdo nesebere. Ty vám zůstanou na celý život.

Není to moc dlouho, co jsem si koupila velikou barevnou krabici. Líbila se mi a nebyla vybrána přímo na nějaké konkrétní věci. Dotáhla jsem jí domu, pod stolem se mi válel lístek z koncertu a já dostala nápad. Ta krabice bude na mé vzpomínky. A hned už do ní házím fotky z dětství, pohledy z dovolených, metrocard z New Yorku, fotky z tanečních, turistické mapy navštívených měst, dopisy, všechno, co jsem kde vyhrabala. Pořád a pořád přihazuju. Miluju vzpomínky, asi i proto mám v mobilu 20 000 fotek z posledních 3 let :D.

Zamilovávám se. Do života. Každý den. Dýchám, při cvičení skoro ne teda, zpívám, protancovávám dny (i noci), popíjím (kafe), čtu moc knížek, Kunderu nejlépe, chytám se za hlavu pří fyzice (a spoustě jiných předmětů, které nebudu nikdy potřebovat), dramaticky odhazuju papíry s učením, cestuju, křením se, když mi mamka řekne Klárinko (mám jí ráda!), čmárám na okraje sešitů (mojich i cizích), plánuju hodiny jednotlivých dnů a někdy zase všechno ponechávám náhodě, válím se jen tak v trávě, když je teplo, kupuju si sama kytky, myslím na kluky přítomné i nepřítomné, čekám na tu jednu jedinou zprávu, miluju, prostě žiju. Stačí mi to ke štěstí. Stačí se jenom zamýšlet.

Přidávám fotky z minulého horkého týdne:) Všechna místa máte prolinkovaná.


















Jaký jste měli týden vy? :)