Když na to tak koukám, tak všechny poslední články jsou z cest. Ano, začíná to nejlepší období v roce, plné volna a cestování, které tak miluju. Teď už se druhý týden válím v Portugalsku, místo opálení zářím červenou jak výstražný kužel (Soňa dodává, že ona taky- jo je tu se mnou), ale konečně mám ten další (hroznej) rok ve škole za sebou. Týden jsme byly v Lisabonu, takže chystám spoustu článků s fotkama odtamtud. To město mě úplně ohromilo. Malebné domečky obložené azulejos všech vzorů, úžasně vonící filtr na prahu roztomilé kavárny, historické tramvaje řítící se uzoučkými uličkami prudce z kopce, kolemjdoucí tlačící se na zdi v těchto uličkách. V centrálním Portugalsku jsou mezitím velké požáry (několik lidí nám píše, jestli žijeme, prý to říkali na Nově), takže i Lisabon připomíná rozpálenou saunu. I tak jsme toho za týden hodně viděli, vypili dost dobrýho kafe v místní pražírně a snědli moc dobrýho jídla. Dovolená jak má být! :)

Teď už je jen týden nic nedělání a válení se u moře v jižní části Portugalska, Algarve. Je to tady úžasný- miluju melouny, psaní pohledů, západy slunce na pláži, opálené Portugalce. Jen co se vrátím, tak všechny mé pocity musím pro vás sepsat a ze stovek fotek nějaké vybrat. Chtěla jsem dva týdny odpočinku bez počítače, (téměř) bez internetu (nějaké fotky můžete vidět na mém instagramu), proto se zatím ozývám jen takhle rychle, ale určitě se můžete těšit na nejedno portugalské pokračování.

Krásné prázdniny!

V minulém článku jsem Vám psala o našem holčičím výletu do Vídně, který byl součástí cesty do Bratislavy. Vyrážela jsem s Verčou už v pátek ráno. Pokud není dopravní špička, tak jste po zhlédnutí dvou filmů na místě. Autobusové nádraží v Bratislavě je velice... krásné. Ehm... NENÍ! Nevadí, snad to někdy bude lepší :D Spaní jsme měly zařízené u Verunky tety, která byla neskutečně milá, celou dobu nám vařila naše zdravá/vegan jídla a trošku nám radila s orientací ve městě.

Po obědě v našem ,,Airbnb'':D naše kroky směřovaly do centra do Martinusu. Určitě ho znáte, jako slovenský internetový eshop s knížkama, který má zastoupení i v ČR, ale kamenná knihkupectví jsou jen na Slovensku. Za mě super nádherné knihkupectví (chudák náš Neoluxor), jehož součástí je i maličká kavárna. Nakoupily jsme si tetovačky od Kresky sk (jak malý holčičky no:D) a pokračovaly do první kavárny. Urban House. Proto jsme sem vlastně jely- kavárny! Interiér super, výborné kávy na mlýnku i filtru. Za mě určitě tip číslo 1. O pár ulic je jeho sourozenec Urban Space.

Aby se neřeklo, že pořád jenom kafíčkujeme, tak jsme vyrazily na Bratislavský hrad, odkud je úžasnej výhled na ufo a pak tedy na Petržalku. (sídliště číslo 1 :D)


O víkendu zrovna v Bratislavě probíhal coffee festival Coffeeslava. Proto jsme vyrazily do kavárny nesoucí ten nejroztomilejší název. Pán Králiček Priestor, kde zrovna hostovalo naše pražské La Bohéme, nás nadchnul hned u vchodu. Ta naše rodná vlast nás pronásleduje, jsem pyšná Pražačka.

























Už se schyluje k večeru a už bychom si daly něco k jídlu. Výhoda Bratislavy- všechno je kousek! Z Králíčka jsme tedy asi za 5 minut v Bistro U Kubistu, do kterého nás nalákaly instagramové fotky. Když tam ale dorazíme, tak jsme spíše zklamané. Obsluha naprosto strašná. Pečená zelenina za 10 euro. Tak ne vždycky se zadaří že? :) Náladu jsme si spravily u Dunaje, kde je to celé moderní a super na letní lenošení. Druhý den jsme jely do Vídně, takže bratislavský tour pokračuje v neděli!
V neděli jsme šly na hoodně pozdní snidani do bráchy Urbana. Urban Bistro bylo ještě krásnější uvnitř než House. Obsluha super milá a filtr byl nejlepší v životě. Celá šťastná a s balíčkem kávy z Urbanu jsem odjížděla domů.
Asi očekáváte názor na Bratislavu. Osobně si myslím, že jí rozhodně nesmíme srovnávat s Prahou. Beru jí jako jeden z postkomunistických států, který se ale za posledních let podařilo celkem zmodernizovat. Na druhou stranu ji spousta úprav teprve čeká. Tím, že je ale poměrně malá, tak tady panuje přátelská a milá atmosféra. Jsem zvědavá, jak to tam bude vypadat za pár let. Kavárenská scéna mě také hodně mile překvapila, už desítky výběrových kaváren to v Bratislavě rozjíždějí a věřím, že jich bude přibývat. Přikládám svůj seznam kaváren, které jsem nestihla. Já se tam prostě musím vrátit :D

• DOT Espresso bar
• MAD DROP espresso & brew bar
• Brew Bar Café
• Goriffee
• MONO Café 
• Žufaňa Bistro

Výlety s rodičema... definováno jedním slovem- hrůza! Povinné prohlídky s průvodcema, restaurace pro usedlé ,,postarší'' (mami, promiň :D), žádné hipsterské kavárny, žádné seznamování s pěknýma Rakušákama :D

A tak se mi konečně splnil sen. Vyrazila jsem sama (s Verčou teda) na 3 dny do Vídně a Bratislavy. Ou jee! Konečně to bylo cestování podle mě, jen takové, které mě baví. Obrazily jsme pár super kaváren, foodie markety, netrápily se hodiny v muzeích, na Mariahilferstraase si udělaly radost v obchodech. Minulý článek jsem psala zrovna v Urban Café na Florenci, kde jsem čekala na Verču, a právě tam začala naše holčičí cesta bez rodičovského dozoru. Cesta autobusem akorát vystačila na dva filmy, jen kdyby mi Verunka nespala na rameni :D...

V Bratislavě jsme byly něco po poledni, ubytovaly se a už honem spěchaly zahájit naše coffee/žrací tour po Bratislavě. O tom ale více v dalším článku. Slibuju!

 V sobotu nás totiž čekala Vídeň (přece jen, ta zajímavější část), o které se tady chci trochu rozepsat a dát vám třeba i nějaké tipy, když tam vyrazíte. Závist Slovákům! Vlakem je to sotva hodinu a už jste ve Vídni. Metrem jsme se z nádraží svezly na nákupní ráj ,,Marušku'' a pak dále pokračovaly do samotného centra. Vídeň má naprosto úžasnou atmosféru, krásné památky a musím říct, že mi docela připomíná Prahu. Na ulicích slyšíte skoro pořád slovenštinu, sem tam i češtinu, takže jsem se fakt skoro cítila jako doma. Nadšená jsem byla z Albertiny, kde jsme se zaradovaly, že většinu autorů známe. Hodiny výtvarného umění ze mě snad ještě udělají umělecky vzdělaného smrtelníka :D Když jsme si odbyly kulturu, tak konečně následovaly kavárny a jídlo. Večer jsme zakotvily na vídeňské náplavce, která té pražské docela konkurovala. No posuďte sami z fotek :)  Utahané, ale šťastné jsme si koupily vínko do vlaku (v Rakousku od 16!!!!!!!!) a vyrazily zpět na Slovač.