Po šesti hodinách v letadle jsem se ocitla přesně po roce zase v teploučku v Dubaji. Spousta lidí mi říkala: ,,Proč zas do Dubaje? Vždyť je to rozestavěné město uprostřed pouště bez žádné historie!'' Do jisté míry je to pravda. V Dubaji je to prostě taková válečka v obrovských arabských resortech s obrovskými bazény, hory jídla a s tolika pokoji, že těžko najdete ten svůj :D. Nečekejte žádné památky, procházky, protože je to město plné mrakodrapů uprosřed pouště. Jednou za rok je ale taková dovolená plná válení na pláži skvělá. Neplánuju se tady ale v kuse celé dny jenom válet na pláži a chytat bronz :D (jen velkou část) Chystám se na nejvyšší budovu světa Burj Khalifu, na výlet do pouště v tradičních teréňácích a samozřejmě i ochutnat nějaké to kafe (jak jinak :D). Dubaj je jednoduše pro ty, co chtějí zažít jedinečné zážitky a trochu okusit arabskou kulturu. Tak a teď trošku k tomu, co jsem hned první den dělala.