Outfit

NIGHT DRESS?

15:00

Ani nemůžu uvěřit, že už je zase konec měsíce. Už jen dva měsíce školy a zase budou prázdniny. To zní... Neuvěřitelně! Léto, festivaly, pozdní vstávání. Vždyť jsem nedávno v září nastupovala do školy a ještě více nedávno byly přece Vánoce. Vidina dvou prodloužených víkendů přede mnou také není vůbec špatná. V sobotu už je dlouho očekávaný Majáles, kdo jde taky? :)

Dneska jsem se hlavně s vámi chtěla podělit s plány a nápady na budoucí články, abyste se měli na co těšit. Po dalším návratu z dovolené jsem si opět uvědomila, jak moc pro mě znamená Praha a, že ji vlastně děsně zbožňuju a nejspíš nikdy nebudu mít to srdce ji opustit a žít jinde. (i když mě ty chladné zimy, narvané tramvaje, nepříjemní prodavači občas štvou) Takžeeee... O tomhle bude další článek. Proč mít rád Prahu. Hodně lidí se mě taky často ptá, co mám furt s tím kafem a ,,kavárnováním'' :D Rozhodla jsem se tedy napsat článek o tom, jak jsem se vlastně dostala k pití kafe a jaká byla moje cesta vedoucí přes hory cukru a hektolitry mlíka v kafi až k objevování a neustálého ochutnávání výběrové kávy nejen v Čechách. Je to moje obrovské hobby, knížky o kafi se na polici jen vrší, ráda poznávám lidi se stejným zájmem a nadšením, spektrum nových kaváren jen roste a já tím tak trochu žiju.

Teď mě napadl ještě jeden nápad na budoucí článek. Co byste říkali na tipy na krásné výhledy a fotogenická místa v Praze nejen pro turisty?
DRESS/ŠATY- Stradivarius
JACKET/BUNDA- Zara
JEANS/KALHOTY- Zara
SNEAKERS/TENISKY- Puma
WATCH/HODINKY- Daniel Wellington















Travel

Copenhagen photo diary

18:28

Krásné Velikonoční pondělí! Dneska dopoledne jsem se vrátila z Kodaně, tak hned sedám k počítači, popíjím čaj (ne kafe :D) a jdu vám sepsat své pocity z téhle dánské metropole. Co jsem vlastně před cestou o Kodani věděla? No tak, jsou tam barevný roztomilý domečky, malá mořská víla a spousta kol. Vůbec jsem dopředu neplánovala, co tam budu dělat a co všechno musím vidět. Počasí nám zrovna nepřálo a moje pocity z Kodaně jsou takové smíšené. V přístavu je spousta opravdu hezkých a fotogenických míst, ale zbytek města je takový šedý, bez atmosféry. Moje očekávání se úplně nenaplnila, ale celkově se nedá říct, že bych si tuhle krátkou (polární) dovču neužila. Vypila jsem hodně kafe, nachodila desítky kilometrů a nafotila asi tři sta fotek. Z těch jsem pár vybrala, abych se o ně s vámi podělila.

Sepsala jsem pár tipů, co vidět v Kodani, co radši vynechat a samozřejmě, kde si dát dobré kafe.

,,DŮLEŽITÉ'' POSTŘEHY NA ZAČÁTEK:
- o svátcích je úplně všude zavřeno, i v hodně restauracích a kavárnách!
- je tam všechno drahý a to fakt pekelně (voda ve stánku za 70 Kč, kafe za 130 Kč?!)
- pozor na kola! Ty lidi jezdí jak šílenci :D
- nashledanou se řekne ,,hej hej''a čte se to ,,haja haj'':D
- všichni skandinávci mluví perfektně anglicky, takže se určitě domluvíte
- městskou dopravu nepotřebujete! (všechno je kousek)
Hlavním turistickým lákadlem byla určitě čtrvrť Nyhavn s autentickýma domečkama a rybíma restauracema. O kousek dál při pobřeří se na kameni sluní malá mořská víla a park rozprostírající se v okolí stojí za pěkného počasí určitě za návštěvu.
Kontrasty v architektuře jsou v Kodani opravdu výrazné. V jedné ulici najdete historické domy a zároveň moderní kanceláře a muzea.
Papiroen je místní street food market, kde můžete ochutnat dánské speciality, ale i mezinárodní klasiku.
Z kaváren určitě doporučuji:
- Copenhagen Coffee Lab
- Democratic Coffee
 - Kent kaffe laboratorium
- Original Coffee
- Coffee Collective
- Kalaset
Nádherné ale ne moc velké bylo Národní muzeum umění (Statens museum for kunst)
Malá mořská víla byla o hodně menší než jsem si představovala a přes davy turistů nebyla vidět už skoro vůbec. Společně jsem jí ale se stovkou Číňanů zdokumentovala:).


Palác Amailanborg
Takhle vypadá v Kodani tržiště. Nádhera!!
 Filtr mi celkově všude moc chutnal, ale silný flat white mi nejlépe udělají jen v Praze. Prostě domov je jen jeden a Praha je to nejdokonalejší město, kam se vracet.
V alternativním Freetown of Christiana jsem byla asi tak 10 minut. Tyhle polorozpadlé baráky a prodejci trávy jsou v téhle čtvrti atrakcí pro davy turistů. Tahle čtvrť má i svojí vlastní vlajku, nesmí tam vjíždět auta a nesmí se tam fotit. (Psst ale!) Takže jsem nafotila a rychle pádila pryč :D
























Byli jste někdy v Kodani? Jaké jsou vaše pocity? :)

Motivation

ZASE ZPĚT

16:34

Krásný den! V první řadě se omlouvám všem, kteří na blog chodili a pořád ne a ne vidět nový příspěvek. Hrozně jsem chtěla psát, chybělo mi to, ale... Upřímně řečeno jsem potřebovala trochu pauzu. Měla jsem toho hodně a navíc jsem se nesetkávala zrovna s příjemnými komentáři, což jsem potřebovala nějak vstřebat a ujasnit si své cíle a odhodlání pokračovat.


Je mi líto že, když se i několik hodin píšu s články, které pak lidé zkritizujou třeba i bez toho, aby si ho přečetli a zamysleli se, proč vlastně danou věc napíšou. Já naprosto chápu, že každý má svůj názor na můj blog, na celý dnešní ,,blogovací a virtuální svět'' a třeba i na mě samotnou. Může si myslet jeežiš...Ta furt chodí na kafe, oblíká se, jak dospělá nebo co ta ví o životě nebo nevim co všechno :D (Jo s tím kafem je to pravda) Učím se s tím žít a takovými komentáři si nedělat těžkou hlavu, i když já samotná bych nikdy negativně nekomentovala něco, co se například mně osobně nelíbí, protože si uvědomuju, že jsou lidi, kteří mají jiný názor a daná věc se jim třeba líbí. Nerada lidi schazuju nebo kritizuju jejich tvrdou práci, úsilí a vlastně i odvahu za to, že vystupujou sami za sebe a svým čtenářům se otvírají, není nic zbabělejšího se schovávat za počítačem a ke každému komentáři solit ,,anonymní''. Jsem přesvědčená, že je na světě hodně lidí, co to mají nastavené stejně jako já a rozumí mi. Zároveň se ale musíme naučit snášet i ty nehezké komentáře, které jsou jen výsledkem toho, že ten člověk, co to píše, je nešťastný sám se sebou a nevěří si. Jiné vysvětlení v tom nevidím. Proč mám hanit práci druhých? Je mi z toho často smutno, ale pořád chci psát o svých zážitcích a hlavně o pozitivních věcech. Je to přeci můj blog, něco jako můj druhý domov, kde chci psát to, co je pravda a ne se vydávat za někoho, kdo nejsem. Konec zamýšlení nad těžkými tématy. Určitě ale napište pokud máte zkušenosti s narážkami přes komentáře aj , ráda s vámi budu komunikovat :)
Chystám spoustu článků a jsem připravená se nevzdávat v tom, co dělám, píšu a co mám ráda.
Užívejte si nádherné rozkvetlé jaro! 

recent posts